Pohybová aktivita u dětí 2. – otázka vytrvalosti

První díl této minisérie je věnovaný vlivu pohybu na růst a vývoj dětí.

Vytrvalostní zátěž znamená schopnost vykonávat určitou činnost po dlouhou dobu. Typickými sportovními aktivitami vytrvalostního charakteru je chůze, běh na dlouhé tratě, běh na lyžích, kolo, dálkové plavání apod.

Jistě budete souhlasit s tím, že pro děti (zvláště ty menší) není nic nudnějšíhoúnavnějšího než dlouhodobá jednotvárná pohybová aktivita. Turistický výšlap na hory je pro některé horší trest, než zákaz televize, počítače či sladkostí. Už po pár set metrech chůze si děti začínají naříkat na bolesti nožek, hlavy, bříška, na vyčerpanost atd. Jakmile ale něco upoutá jejich pozornost a přeruší jednotvárnou činnost, okamžitě ožijí a přímo srší energií. Krásným příkladem je naše nedávná návštěva Prachovských skal. Než jsem došli mezi skály, ubírali jsme se nějakou dobu v podstatě po rovině. Pro děti to byla velmi vysilující a nudná činnost. Jen co jsme se dostali mezi skály, kde jsme museli stoupat po příkrých schodech, abychom vzápětí zase sestupovali dolů, byly děti ve svém živlu. Šplhaly nahoru bez jediného slova, až jsme je museli brzdit. Stejně tak si počínaly i při sestupech. Prostě střídání zátěžeodpočinku je jim vlastní a v tomto režimu dokáží fungovat několik hodin.

Zřejmě stěžejní roli v tom bude hrát psychika dítěte, jeho motivovanost, pozornost, vůle atd.

Neboť se ukazuje, že dětský organismus je schopen fyziologickým způsobem zvládnout vytrvalostní zátěž a má dostatek možností, jak ekonomicky vydávat potřebnou energii. Chová se přibližně tak, jako trénovaný dospělý. Srdeční frekvence při zátěži dokonce stoupá pomaleji než u trénovaných dospělých, podobně je tomu i s ventilací a spotřebou kyslíku. Dětský organismus dokáže mnohem lépe zužitkovat kyselinu mléčnou (laktát), která se při zátěži vytváří ve tkáních. Ta po úvodním vzestupu v prvních 10 minutách začíná klesat dokonce až k výchozím hodnotám. To mimo jiné znamená, že svaly mají dostatek kyslíku, aby vzniklý laktát spotřebovaly a nedocházelo k jeho hromadění ve svalech.

Také se při výzkumech ukázalo, že se v průběhu trvající zátěže postupně zvyšuje hrazení energie z tukových zásob, stejně jako u trénovaných dospělých. Bohužel tato schopnost s rostoucím věkem klesá. Využívání tuků chrání a šetří zásoby sacharidů, které jsou v tomto věku relativně nízké.

Z výše uvedeného lze uzavřít, že dětský organismus při dostatečné motivaci zvládne vytrvalostní zátěž. Energeticky je na to dobře připraven, větší problém představuje udržení zájmuochoty danou činnost vykonávat. Monotónní aktivita je nudí a je pro ně málo motivující. Jejich zájem je nutné povzbuzovat nejrůznějšími způsoby.

Například Pediatrická akademie USA souhlasí s účastí dětí na maratonských bězích, i když tuto účast zvláště nepodporuje. Na druhé straně je totiž možné, že pokud je dítě pravidelně podrobováno trénování vytrvalosti, mohlo by to z dlouhodobého hlediska přinášet určitá rizika pro nevyzrálý pohybový systém. U dětí trénujících vytrvalostním způsobem naštěstí nedochází ke zvětšení srdce jako u dospělých (vznik tzv. sportovního či atletického srdce). Lze proto tvrdit, že u zdravého dítěte vlivem vytrvalostního zatížení nedochází k negativnímu ovlivnění srdeční výkonnosti.

Michal a Pavla Kusynovi
MUDr. Michal Kusyn je lékař s atestací v oboru rehabilitace a neurologie. Bc. Pavla Kusynová Vichnarová je fyzioterapeutka, aktuálně matka dvou malých dětí. Oba se celý život věnují cvičení, jak teoreticky, tak prakticky. Jsou tvůrci webu detiapohyb.cz, kde se snaží vést děti a jejich rodiče k rozvoji přirozeného pohybu, ke správně vedenému cvičení jako prevenci vzniku vadného držení těla a svalové nerovnováhy, jejichž výsledkem jsou bolesti zad a kloubů v budoucnu. Seznamte se s námi na www.detiapohyb.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů