Pohybová aktivita u dětí 1. – vliv na růst a vývoj

Dostatek pohybu, resp. pohybové aktivity je jednou ze základních životních aktivit nutných pro příznivý vývoj dětského organismu. Člověk byl stvořen k pohybu a pohyb je jeho přirozeností. Každý v sobě má tuto touhu ukrytou, možná různě hluboko, ale má ji.

V našem novém 4-dílném miniseriálu probereme pohybovou aktivitu u dětí z pohledu růstu a vývoje dítěte a podíváme se na otázku vytrvalosti, anaerobní zátěže a silových schopností dětí.

Pohybová aktivita v různých obdobích dítěte

V prvních letech života dítěte, zvláště v batolecím a předškolním věku, naplňuje v bdělém stavu spontánní pohyb téměř všechen jeho čas. Pohyb se děje formou krátkých pohybových aktivit, které trvají několik sekund až minut v různé intenzitě, nejčastěji v podobě her. Dítě samo podvědomě dokonale reguluje intenzitu zátěže a dobu trvání jednotlivých pohybových aktivit a odpočinku. Když pozorujeme děti venku při spontánním pohybu, vypadá to na první pohled, že lítají sem a tam, že se nezastaví, že mají nevyčerpatelnou energii a dokáží tak fungovat několik hodin. Při bližším pozorování si ale lze všimnout, že se velmi rychle střídají úseky intenzivní zátěže (honění se, praní se apod.) a relativního klidu, kdy se najednou zastaví a o něčem si povídají nebo se dohadují, kdy v zápalu hry spadnou a chvíli leží nebo si někam sednou a najednou se věnují něčemu úplně odlišnému. Tato krátká přerušení zátěže jim stačí k rychlé regeneraci a během chvilky jsou schopni zase řádit. Proto v tomto období není potřeba příliš do těchto pohybových činností zasahovat. Lze stimulovat nové pohybové dovednosti a usměrňovat aktivity tak, aby nedocházelo ke zbytečným úrazům. Mějme tedy na paměti, že bdít znamená být v pohybu. Doba bdění je u takto starých dětí vyplněna za 70-80% aktivním pohybem.

Ve vyšším věku, cca od 10. roku života, se délka těchto minizátěží prodlužuje. Stále převažuje jejich spontánní ráz. Současně se již zaměřují určitým směrem, dostávají určitý obsah podle motivace.  Převažují hry ve volném terénu, doplněné běhy za určitým cílem, lezení, jízdou na kole, v zimě pohyb na sněhu a ledu, většinou neorganizovaně. V tomto ohledu jsou na tom lépe děti z venkova, které mají větší výběr možností, jak tyto aktivity provozovat. U dětí z města je potřeba větší stimulace k všestrannosti pohybu, ať už formou spontánní nebo organizované pohybové aktivity. Podle různých doporučení potřebuje dítě školou povinné ke zdravému vývoji denně alespoň jednu hodinu pohybové aktivity.

Vliv pohybu na dětský organismus

Nedostatek a nízká intenzita pohybové aktivity v dětském věku ohrožují další vývoj dítěte a ovlivňují i výkonnost v dospělosti. Správná kvalita a kvantita spontánního volného pohybu jsou podkladem pro budoucí dobrý zdravotní stav, který spočívá v optimálním vývoji pohybového systému, zvýšení výkonnosti srdce, plic a cév a zvýšení citlivosti buněk na inzulín. Snižuje se tak pravděpodobnost vzniku obezity v průběhu dospívání, poruchy rovnováhy krevních tuků a vzniku cukrovky. Dalším vlivem pohybu na organismus je prevence řídnutí kostí (osteoporóza), jejíž stav v dospělosti závisí na množství pohybové aktivity i příjmu vápníku v dětském věku. Běžně známým je i nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti (např. infarktu srdce). Jako poslední příklad uvedeme prokázaný nižší výskyt zhoubných nádorů prsu.

Dlouhodobé sledování výkonnosti u školních dětí potvrdilo obecný trend poklesu množství pohybové aktivity a výkonnosti, která se každý rok snižuje asi o 1-2%. Za sledovaných posledních patnáct let došlo k poklesu o 15-30%.

Ve vztahu k obezitě je nutné si uvědomit, že celkový energetický výdej v průběhu vývoje klesá, zvláště ke konci puberty. Pokles je vyšší u dívek, a to asi o 20-30% ve srovnání s chlapci, a začíná dříve, asi v 11-12-ti letech, zatímco u chlapců až ve 13-ti letech. I když je problematika dětské obezity složitější než poměr příjmu a výdeje energie, zůstává pohybová aktivita ve většině případů hlavní formou prevence.

Druhý díl je věnovaný otázce vytrvalosti u dětí

Michal a Pavla Kusynovi
MUDr. Michal Kusyn je lékař s atestací v oboru rehabilitace a neurologie. Bc. Pavla Kusynová Vichnarová je fyzioterapeutka, aktuálně matka dvou malých dětí. Oba se celý život věnují cvičení, jak teoreticky, tak prakticky. Jsou tvůrci webu detiapohyb.cz, kde se snaží vést děti a jejich rodiče k rozvoji přirozeného pohybu, ke správně vedenému cvičení jako prevenci vzniku vadného držení těla a svalové nerovnováhy, jejichž výsledkem jsou bolesti zad a kloubů v budoucnu. Seznamte se s námi na www.detiapohyb.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů